Po zkušenostech s výstavbou ekocentra, postaveného zejména ze slaměných balíků a jílových omítek, se občanské sdružení SOSNA rozhodlo postavit další stavbu, tentokrát téměř výhradně z místního přírodního a odpadového materiálu. A výsledek je důkazem toho, že tvořivost a nadšení mohou nahradit drahé materiály a stavební mechanismy.
Při jeho stavbě nás inspirovala myšlenka Mahátmy Gándhího, který řekl, že dům by měl být postaven z materiálu, který se dá získat v okruhu 20 km. Touto stavbou chceme ukázat, že se dá vlastníma rukama z místního volně dostupného materiálu postavit domek, který je hezký, zdravý, příjemný a … dobrý – v původním smyslu slova.
Domek je postaven technikou Earthbags, při níž jsou zdi stavěny z pytlů plněných pěchovanou hlínou, kterou jsme dostali přímo z obce jako odpad. Ze severní strany, která je zasypána hlínou, jsme kolem obvodových zdí postavili sekundární zeď z pneumatik technikou Earthships, který slouží k vyrovnání tlaku zeminy na zdi.
Budova je zastřešená tzv. převrácenou střechou, jejíž nosné prvky byly postaveny z neohranenej kulatiny. Reciproční střecha, také známá jako střecha Mandala, se používá od dvanáctého století v čínské a japonské architektuře. Stává se stále populárnější právě při ekologických stavbách, zejména typu „round house“. Kruhové okno (světlík) uprostřed střechy slouží i jako světlovod zhotovený z reflexní fólie, který odráží sluneční světlo dovnitř domku.
Omítky, stejně jako podlaha jsou tradiční, hliněné, přičemž jako materiál jsme použili staré válečky na těsto. Vytápění i vaření je zajištěno jednoduchou hliněnou tzv. ruskou kamny a v přechodném období je stavba vyhřívána tzv. Trombeho stěnou, což je vlastně jednoduchý solární kolektor, který vhání do interiéru teplý vzduch.
Celý domeček s výjimkou jižní strany, jakož i střecha jsou prisypané hlínou, která tvoří ideální masu k zajištění vhodného klimatu a na umožnění kumulace tepla během topného období, čímž se sníží množství dodávané energie na minimum. Do půdy jsme nasadili rostliny, čímž vznikl na domečku obrovský vegetační „krtinec“.
Většina uvedených řešení se dosud osvědčila zejména v podmínkách rozvojových zemí. Naší snahou je přizpůsobit a rozšířit je i v našich podmínkách, zejména mezi sociálně slabšími skupinami, ale i mezi ekologicky smýšlejícími jednotlivci, který se nechtějí dostat do hypoteční pasti. Proto jsme volili materiály, které jsou většinou volně k dispozici a jednoduché techniky, které zvládne většina lidí. To vše bychom však nebyli dokázali bez množství dobrovolníků, kteří se u nás vystřídali na kurzech a pomohli s výstavbou a kterým patří naše velká díky.
